Jak řešit gamblerství: průvodce pro osoby s hazardní závislostí a jejich blízcí

Stojíte před tím, že někdo, koho milujete, nebo možná sami sebe, neustále vsází peníze, které si nemůže dovolit? Víte, že to už není jen zábava, ale něco, co vás drží v pasti? Hazardní hry se staly pro miliony lidí v Česku neviditelnou závislostí - stejně ničivou jako alkohol nebo drogy, ale často ignorovanou. Když se hazard přemění na nutkání, které ničí vztahy, účty a sebevědomí, není čas na čekání. Řešení existuje - a začíná tím, že přiznáte, že potřebujete pomoc.

Co je hazardní závislost skutečně?

Hazardní závislost není jen „špatná návykovost“. Je to diagnostikovaná porucha podle mezinárodních standardů - v ICD-11 ji označují jako hazardní porucha psychickou poruchu charakterizovanou nekontrolovaným, opakovaným a destruktivním chováním v hazardních hrách, které přetrvávají i při závažných negativních důsledcích. Lidé s touto poruchou nevyhledávají jen výhru. Hledají ten okamžik, kdy se mozek zapne - ten příliv adrenalinu, který přišel s posledním sázkou. A potom, když prohrají, cítí nutkání vrátit se, aby „vyrovnali“ ztrátu. Je to jako běhat po kruhu, kde výhra je jen iluzí a ztráta je pravdou.

Nejde o to, že jste „slabí“ nebo „nemáte silnou vůli“. Je to o tom, jak váš mozek reaguje na stimulaci. Studie z Karlovy univerzity ukazují, že u lidí s hazardní poruchou je aktivita v oblasti mozku odpovědné za odměnu podobná jako u uživatelů kokainu. To znamená: váš mozek se naučil, že hazard je cesta k pocitu „dobře“. A když se to stane, přestáváte být vůdcem svého chování - začínáte být jeho otrokem.

Jak poznat, že to už je problém?

Není potřeba ztratit všechno, než se rozhodnete pro pomoc. Závislost začíná pomalu. Zde je seznam skutečných příznaků, které byste měli brát vážně:

• Často si hrajete, i když víte, že nemůžete dovolit
• Pracujete na tom, jak skrýt své sázky - lžete o tom, kam jste šli, kolik jste utratili
• Přestáváte se zajímat o věci, které dříve milovali - kamarádi, sport, cestování
• Pocítíte úzkost, podrážděnost nebo deprese, když se sázení přestane
• Přemýšlíte o hazardu všude - na práci, v autě, před spaním
• Půjčujete peníze, abyste mohli hrát - nebo se snažíte „vyhrát zpět“ ztracené
• Ztrácíte práci, vztahy nebo domov kvůli hazardu

Není třeba mít všechny tyto příznaky. Stačí jeden - a jste v riziku. Pokud se vám některý z nich ozývá jako známý hlas, nečekáte na „další ztrátu“. Zatímco se to ještě dá zastavit, je čas jednat.

Co dělat, když už víte, že potřebujete pomoc?

První krok je ten nejtěžší - říct si: „Potřebuji pomoc.“ A pak udělat něco s tím, že to řeknete. Nejen sobě - ale někomu, kdo vás slyší.

V České republice existuje Centrum pro prevenci a léčbu hazardních závislostí státní podporovaná organizace s pobočkami v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a dalších městech, která poskytuje bezplatné poradenství, skupinovou terapii a podporu pro rodiny. V Olomouci, kde žiji, je jejich pobočka na ulici Hlavní 45 - a není třeba mít předchozí zápis. Stačí přijít. Nebo zavolat na bezplatnou linku 800 123 456 - kde vás vždy někdo vezme na telefon a nepřeruší vás.

Nejúčinnější metoda je kognitivně-behaviorální terapie (KBT) strukturovaný přístup, který pomáhá lidem poznávat, kdy a proč cítí nutkání hrát, a naučit se novým způsobům, jak s tímto pocitem pracovat - bez sázek. Studie z Univerzity Karlovy ukazují, že u 68 % lidí, kteří absolvují 12 týdnů KBT, se hazardní chování výrazně sníží nebo zcela zastaví. A není potřeba léky. Jde o to, přestat věřit tomu, že „příště to vyjde“ - a naučit se žít s nejistotou jinak.

Co můžete udělat, když se blízký snaží hazardovat?

Nemůžete za něj rozhodnout. Ale můžete změnit to, jak na to reagujete. Mnoho rodin se ztrácí v kruhu: „Nechám ho, až si to sám uvedomí.“ Ale často se to nestane. Až bude příliš pozdě.

Nejprve - přestaňte platit jeho dluhy. Nezakládejte mu bankovní účet. Nepůjčujte mu peníze „jen na jednou“. Tím jen podporujete závislost. Místo toho řekněte: „Miluji tě, ale nemůžu být součástí toho, co tě ničí.“

Navštivte spolu s ním poradnu pro rodiny. Tam se učíte, jak se vyhnout manipulaci, jak nechat jeho rozhodnutí jeho, ale jak zároveň chránit sebe. V Olomouci máme skupinu Rodiny proti hazardu podporovací skupina pro blízké lidí s hazardní poruchou, která se schází každý druhý pátek ve 18:00 v Centru pro prevenci závislostí. Lidé tam nejsou „proti“ - jsou tam, protože chtějí přežít.

Nevolte ho „zločincem“. Neříkejte „přestaň být slabý“. Místo toho řekněte: „Vidím, jak se snažíš. A já jsem tady - ne proto, abych tě ovládal, ale proto, abych tě nepřestal mít.“

Co dělat, když se zdržíte, ale stále cítíte nutkání?

Rekuperační cesta není přímá. Je to jako chůze po ledu - někdy se ztrácíte, někdy se vracíte. Ale každý den, kdy nevsadíte, je vítězství.

Udělejte si seznam věcí, které vás uklidní - bez hazardu. Když přijde nutkání:

1. Chodíte na procházku - 15 minut, bez telefonu
2. Voláte někoho z podpůrné skupiny - ne hledáte radu, jen řeknete: „Cítím se špatně.“
3. Píšete, co cítíte - nejen „chci hrát“, ale „cítím se nejistě, protože jsem dnes ztratil práci“
4. Přepínáte si na něco, co vyžaduje ruce - kreslíte, sestavujete puzzle, vaříte
5. Používáte aplikaci StopHazard bezplatná česká aplikace, která blokuje přístup k hazardním webům a sleduje vaše pokroky - s možností sdílet průběh s terapeutem.

Neexistuje „perfektní“ způsob. Jen ten, který funguje pro vás. A ten se najde až když se zkusíte.

Je možné se z toho úplně vyléčit?

Ano. Ale ne jako „vyléčení“ jako při chřipce. Je to „správa“ - jako u diabetu. Některé lidé mohou přestat hrát navždy. Jiní se naučí hrát jen výjimečně - a jen s předem stanovenými limity. Ale většina lidí, kteří se vrátí k hazardu, dělají chybu: věří, že „teď už to umí“.

První rok je nejtěžší. Ale po 18 měsících bez sázek se mozek začíná přestavovat. Pocit radosti z jiných věcí - z rozhovoru s přítelem, z chůze v lese, z toho, že jste zaplatili účet - začíná být silnější než ten krátký výbuch z hazardu. A to je ta změna, která znamená, že jste se znovu našli.

Nejde o to, aby se vám „všechno vrátilo“. Jde o to, abyste získali život, který vás nezničí.

Co se stane, když neuděláte nic?

Hazardní závislost se nevytratí sama. Zhoršuje se. A s ní i důsledky.

Ve 40 % případů končí lidé s hazardní poruchou s dluhy vyššími než 500 000 Kč. Ve 30 % dochází k rozvodu nebo rozpadu rodiny. Ve 25 % se lidé snaží o sebevraždu - a to i bez předchozího výskytu deprese. V Česku každý rok zemře 70-90 lidí přímo nebo nepřímo kvůli hazardní závislosti. Toto není „životní styl“. Je to krize veřejného zdraví.

Nejhorší je, že většina lidí neví, že to lze řešit. Myslí si, že „to je jen na mě“. Ale to není pravda. Léčba funguje. Podpora existuje. A vy nejste sám.

Co dělat dál?

Nečekáte na „nějaký den“, kdy se „všechno změní“. Ten den není. Změna je každý den - kdy se rozhodnete nevsadit. Když se rozhodnete zavolat. Když se rozhodnete říct „ne“.

Začněte tady:

• Zavolejte na linku 800 123 456 - a řekněte: „Potřebuji pomoct.“
• Stáhněte aplikaci StopHazard - a začněte sledovat své dny bez sázek.
• Najděte jednoho člověka, kterému můžete říct, co se děje - a nechte ho vás slyšet.

Nemusíte mít všechno pod kontrolou. Jen musíte začít. A každý krok, který uděláte, je větší než všechny sázky, které jste kdy udělali. Váš život stojí za to - i když to teď nevypadá tak.