Jak poznat člověka závislého na drogách: 10 viditelných znamení

Člověk, který je závislý na drogách, se nezobrazí s tabulkou s názvem „návyk“ na čele. Neukáže vám své injekce, nevykládá, že už to nemůže zastavit. Závislost se skrývá v malých, často přehlížených znameních. Pokud máte podezření, že někdo, koho znáte, může být závislý, nejde o to, abyste ho obvinili. Jde o to, abyste poznali skutečné příznaky, které můžou vést k záchraně.

1. Náhlé změny chování

Člověk, který dříve byl otevřený, společenský a aktivní, se najednou stáhne do sebe. Ztrácí zájem o kamarády, rodinu, sport, hudbu, filmy - všechno, co dříve tvořilo jeho život. Může se stát, že přestane chodit na práci, přestane navštěvovat školu, nebo se začne vyhýbat veřejným místům. To není jen „náladovost“. To je signál, že něco vnitřně selhává.

2. Fyzické změny, které nelze přehlédnout

Závislý člověk často vypadá unaveně, i když spal. Oči mohou být červené, zčernané nebo zcela bez výrazu. Může mít ztrátu hmotnosti nebo naopak náhlý přírůstek. Někdy se objeví modřiny na pažích, jinak se vyskytují drobné rány na rukou nebo nohách - následky injekcí. Zápach potu, kouře nebo chemického zápachu z úst může být dalším ukazatelem. Tyto změny nejsou náhodné. Jsou důsledkem toho, co tělo prochází.

3. Ztráta finanční kontroly

Člověk, který dříve měl jasný rozpočet, začne mít problémy s penězi. Přestane platit účty, půjčí si peníze od přátel, prodejí věci, které mu nejsou vlastní, nebo dokonce krade. Může tvrdit, že „má náklady“, „ztratil peněženku“ nebo „musel zaplatit za opravu“. Ale když to zkontrolujete, zjistíte, že žádná oprava nebyla. Peníze nezmizely - přešly do rukou drogového obchodu.

4. Psychologické příznaky: náladovost, agresivita, paranoie

Nejde jen o smutnost. Závislost může způsobit náhlé náladové výkyvy. Člověk může být nadšený, pak náhle agresivní, nebo se zhroutí do ticha. Může být podezřívavý, dokonce k nejbližším lidem. Může tvrdit, že ho někdo sleduje, že mu někdo dává jedlý, že ho „někdo podvádí“. Tyto příznaky nejsou jen „psychický problém“. Jsou důsledkem změn v mozku způsobených drogami - zejména kokaínem, metamfetaminem nebo kokainem.

5. Změny v běžném životě

Co dělal každý den? Nyní to dělá jen někdy. Může přestat čistit si zuby, přestat se umývat, přestat si stříhat vlasy. Může mít ztrátu zájmu o vzhled, o čistotu, o pořádek. Jeho pokoj se může proměnit v hromadu špinavého prádla, zbytků jídla, nádobí. To není lenost. To je ztráta schopnosti se starat o sebe. Tělo a mysl jsou přetížené - a závislost to nezvládne.

6. Náhlé změny v přátelství

Člověk, který měl přátele z práce, školy nebo sportu, najednou začne komunikovat jen s lidmi, které neznáte. Lidé, kteří nejsou závislí, obvykle nechodí do stejných míst, nekupují stejné věci, neřeší stejné problémy. Pokud se vaše známá začíná setkávat s lidmi, kteří se vyskytují v nebezpečných oblastech, nebo se vyhýbají diskusím o svém životě - je to červená vlajka.

7. Změny ve spánku

Spánek se může zcela převrátit. Někdo spí celý den a bude vzhůru celou noc. Jiný přestane spát vůbec. To není jen „nepořádek“. Některé drogy, jako metamfetamin, úplně blokují potřebu spát. Jiné, jako opioide, způsobují přílišnou ospalost. Pokud se člověk náhle přesouvá z noci na den a naopak, nebo má příliš dlouhé období bez spánku - je to varovný signál.

8. Hledání drog - nebo jejich „zbytků“

Často najdete drobné předměty, které nemají vysvětlení: malé plástky, papírky s černými skvrnami, krabičky od injekcí, drobné pytlíčky, špinavé lžíce, vata, zápalky s popáleninami. Tyto věci nejsou „náhodou“. Jsou nástroji. Když je najdete, nezahazujte je. Zaznamenejte je. Mohou být důkazem, že něco není v pořádku.

9. Vymlouvání se a lžení

Člověk závislý na drogách se naučil lhat. Dobře. Nejen o tom, co dělal, ale o tom, co cítil, co měl, co plánoval. Může říct, že má zápal plic, když ve skutečnosti má příznaky opioidového předávkování. Může tvrdit, že je unavený z práce, když vlastně spal celý den. Lžou ne proto, že jsou zlý - ale proto, že se bojí, že je odhalí.

10. Ztráta zájmu o budoucnost

Nejhorší znamení není žádný z výše uvedených. Je to tohle: člověk přestane mluvit o budoucnosti. Nemluví o práci, o vzdělání, o cestách, o lásce, o rodině. Neplánuje nic. Vypadá to, že žije jen v okamžiku - a ten okamžik je naplněný drogou. Když člověk přestane mít představu o tom, co bude za týden, za měsíc, za rok - je to největší varování.

Co dělat, když to poznáte?

Neobviňujte. Nevyhrožujte. Neodstraňujte ho z domu. Nechte ho sám. To všechno jen zhorší situaci.

První krok je mluvit - klidně, bez kritiky. Řekněte: „Všiml jsem si, že se něco změnilo. Nechci tě obviňovat. Chci vědět, jak se máš.“

Druhý krok je najít pomoc. V České republice existují bezplatné poradny, které pomáhají i rodinám. Můžete začít tím, že zavoláte na Telefon důvěry (116 111) nebo navštívíte web Centrum pro prevenci závislostí. Tam vám pomohou najít správnou poradnu, kde se člověk může přihlásit k léčbě - bez soudního trestu, bez stigmatizace.

Závislost není morálka. Je to nemoc. A nemoc se léčí. Ne většinou jednou, ale postupně. A vždy s podporou.

Co se stane, když to necháte být?

Když nezásahujete, situace se nezlepší. Závislost se prohlubuje. Tělo se poškozuje. Mozek se mění. Vztahy se rozpadají. Někdy to skončí hospitalizací. Někdy smrtí. Někdy trestním stíháním. Ale i v těchto případech je vždy možný návrat - pokud je někdo ochoten pomoci.

Co neříkat

Nepovídejte: „To jsi si zasloužil.“ Nepovídejte: „Proč se nevysvětlíš?“ Nepovídejte: „Můžeš to přestat, když chceš.“

Tyto věty nezničí závislost. Zničí důvěru. A důvěra je první věc, kterou závislý člověk potřebuje obnovit.

Kam dál?

Pokud jste poznali příznaky u někoho, koho znáte - nečekajte. Neříkejte si „možná to projde“. Závislost nechce čekat. Každý den, který uplyne bez zásahu, zvyšuje riziko trvalého poškození. Zavolejte, navštivte, pomozte. Ne proto, abyste „spravili“ někoho. Ale proto, abyste mu dali šanci.