Kdo je to piják? Jak poznat alkoholovou závislost a kdy je čas hledat pomoc

Nejde jen o to, že někdo pije víno k večeři nebo pivo po práci. Když se člověk stane pijákem, změní se mu celý život - nejen zdraví, ale i vztahy, práce, i to, jak se sama sebe vidí. Piják není jen někdo, kdo se často opije. Je to člověk, který už nemá kontrolu nad tím, kolik a kdy pije. A to je rozdíl, který mnozí přehlížejí - dokud není pozdě.

Co vlastně znamená slovo „piják“?

Slovo „piják“ se používá často jako urážka, ale ve zdravotním kontextu je to jiné. V medicíně se o této situaci mluví jako o alkoholové závislosti - chronické nemoci, která postihuje mozek a tělo. Není to otázka slabosti vůle. Je to změna v chemii mozku, která přinutí člověka pít, i když ví, že mu to škodí.

Podle Světové zdravotnické organizace má v Česku přes 300 000 lidí závislost na alkoholu. To je více než počet studentů na všech univerzitách v zemi. A většina z nich nevypadá jako klasický „piják“ z filmů. Někdo je ředitel firmy, který každý večer vypije dvě láhve vína. Někdo je matka, která si po dětech pije skleničku, aby si „uvolnila“. A pak už to nejde zastavit.

Jak poznat, že to není jen „víc piva“?

Nejčastější chyba je přehlížet první příznaky. Alkoholová závislost se neobjeví najednou. Vzniká pomalu, jako když se voda postupně zahřívá. Zde je seznam skutečných znaků, které by měly zazvonit:

• Pijete i tehdy, když víte, že to může mít špatné důsledky - například před řízením, na práci nebo když jste se slibovali, že přestanete.
• Už se neobejdete bez alkoholu k usnutí, k uvolnění nebo k tomu, abyste se cítili „normálně“.
• Už se nejste schopni říct „ne“ - když vám někdo nabídne pití, cítíte tlak nebo strach, že se nebudete cítit přijatý.
• Čím více pijete, tím více potřebujete, aby vás to ovlivnilo. To je tzv. tolerance - a je to červená vlajka.
• Ztrácíte zájem o věci, které vás dříve bavily - sport, cestování, přátelé, hra na nástroji, knihy. Alkohol je jediné, co vás udržuje.
• Pocítíte záchvaty, třes, neklid, nebo zvracení, když přestanete pít - to je fyzická závislost.

Tyto příznaky neznamenají, že jste „ztracený“. Znamenají, že váš mozek se přizpůsobil alkoholu. A to je léčitelné - ale jen, když to přiznáte.

Proč se lidé nechají přesvědčit, že to není závislost?

Největší překážkou v léčbě není alkohol - je to hanba. Mnozí lidé si říkají: „Já nejsem jako oni, kteří leží na ulici.“ Nebo: „Já piju jen doma.“ Ale závislost nezáleží na tom, kde piješ, ale na tom, jestli to můžeš přestat.

Podle studie z Ústavu pro závislosti v Praze se 70 % lidí s alkoholovou závislostí neobrací na lékaře, protože se bojí, že je budou považovat za „zkažené“ nebo „neodpovědné“.

Ale závislost není morální selhání. Je to nemoc, stejně jako diabet nebo vysoký krevní tlak. Jenže zatímco s diabetem se nikdo neptá: „Proč si nezastavíš cukr?“, s alkoholem se ptají: „Proč to nezvládneš?“

Pravda je jednoduchá: když tě tělo přinutí pít, aby se ti nezvrtlo, už to není volba. Je to fyzická potřeba.

Co se stane, když to necháš být?

Alkohol poškozuje tělo od hlavy až po prsty. A to nejen při dlouhodobém užívání. Dokonce i „mírné“ pítí každý den může vést k:

• poškození jater - od tukového jater až po cirhózu
• zvýšenému riziku rakoviny - zejména úst, hltanu, prsu a tlustého střeva
• poruchám paměti a učení - mozek se zpomaluje
• deprese a úzkosti - alkohol není lék na duševní potíže, ale je to jejich největší zesilovač
• rozpadu vztahů - partner, děti, přátelé - všichni se postupně vzdalují

Naše země má jednu z nejvyšších úmrtností způsobených alkoholem v Evropě. Každý rok zemře přes 3 000 lidí kvůli alkoholu - více než z dopravních nehod. A většina z nich nebyla „uličními pijáky“. Byli to lidé, kteří si mysleli, že to je „jen jejich způsob života“.

Kdy je čas hledat pomoc?

Není třeba čekat, až se ti jatra zhroutí nebo tě vypoví manželka. Pokud se ti někdy stalo, že jsi si řekl: „Už to musím zkusit přestat“, už je čas. Ne musíš být „ztracený“ - stačí, že už jsi unavený.

Pomoc existuje. A není to jen detoxikace nebo klinika. Existují:

• skupiny podpory jako Alkooholici anonymní - kde se lidé setkávají, aby si vyprávěli, co prožívají, bez soudů
• psychologická terapie - například kognitivně-behaviorální terapie, která pomáhá změnit vzorce myšlení kolem pití
• léky, které snižují touhu po alkoholu - jako naltrexon nebo acamprosát
• ambulantní programy - můžeš zůstat doma, ale dostávat pravidelnou podporu

Není potřeba být „hrozný“ nebo „zničený“, aby jsi měl právo na pomoc. Stačí, že chceš jiný život.

Co dělat, když se kdo blízký chová jako piják?

Nejčastější chyba rodin je kritizovat, vyčítat nebo se vyhýbat. To jen posílí závislost. Lepší je:

• hovořit klidně a bez obvinění - například: „Všiml jsem si, že se ti to stále více vrací. Mám strach, že ti to škodí.“
• nechat ho rozhodnout - někdo přestane pít jen tehdy, když si to sám vybere
• navrhnout konzultaci s odborníkem - a nabídnout, že půjdeš s ním
• nebránit mu v tom, aby se obrátil na pomoc - i když to znamená, že se musíš připravit na odmítnutí

Nejsi odpovědný za jeho závislost. Ale můžeš být ten, kdo mu ukáže, že není sám.

Je možné se uzdravit?

Ano. A nejde jen o přestání pít. Jde o to, aby se člověk znovu naučil žít bez toho, aby ho alkohol „zachránil“.

Podle dat z Centra pro závislosti v Brně se 60 % lidí, kteří začali léčbu včas, po třech letech považuje za úspěšně uzdravené. Ne znamená to, že nikdy nevypijí skleničku. Znamená to, že už nejsou v zajetí. Už nechtějí pít. Už to neřídí jejich život.

Největší změna není v těle - je v hlavě. Když člověk přestane pít, začíná znovu cítit radost z jednoduchých věcí: z chůze v lese, z hovoru s dítětem, z klidu ráno bez bolesti hlavy.

Nejde o to, aby sis řekl: „Už jsem to zvládl.“ Ale: „Dnes jsem nevypil. A zítra taky ne.“

Kde najít pomoc v České republice?

Není třeba hledat daleko. V Česku je celá síť podpory:

• Alkoholici anonymní (AA) - setkávání v téměř každém městě, zdarma, anonymně. Najdeš je na aa.cz
• Centra pro závislosti - v Brně, Praze, Ostravě, Plzni a dalších městech nabízejí bezplatné konzultace
• Telefonní linka Závislosti - 800 100 001 (bezplatná, 24/7)
• Lékaři rodinné praxe - mnozí už jsou vyškoleni v léčbě závislostí a mohou začít s přesměrováním

Není potřeba být „hrozný“ nebo „ztracený“. Stačí, že chceš jiný život. A ten začíná tím, že se obrátíš k někomu, kdo ti pomůže.