Jak přestat být gambler: průvodce krok za krokem pro překonání herní závislosti

Stává se, že začnete hrát jen pro zábavu - pár karet, jedna sázka, malý výhryš. Ale pak se to přemění v něco, co už neovládáte. Den za dnem, týden za týdnem, peníze zmizí, spánek se rozpadá, vztahy se zhoršují. A vy se ptáte: jak přestat být gambler? Nejste jediný. Tisíce lidí v Česku procházejí stejným. A ano, je možné se z toho dostat. Ale ne tak, jak si většina lidí představuje - nejde o silu vůle. Jde o systém, který musíte přestavět od základů.

Co je vlastně herní závislost?

Herní závislost není jen „příliš časté hraní“. Je to duševní porucha, kterou světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikuje jako disorder of impulse control - poruchu kontroly impulzů. Tělo vám vyprodukuje adrenalin a dopamin, když vyhráváte, a pak vás to přinutí hledat tu samou pocity znovu. Když prohráváte, mozek vás nutí „vyrovnat“ ztrátu. To je ten cyklus. A když ho nezastavíte, začne vás ovládat. Nejde o špatnou výchovu, nejde o slabou vůli. Jde o chemii v mozku, která se změnila.

V Česku je podle dat Národního ústavu duševního zdraví odhadem 60 000-80 000 lidí s prokázanou herní závislostí. To je více než lidí s závislostí na heroinu. A většina z nich se o to snaží sama - a selhává. Protože neví, jak začít.

První krok: Přiznat, že to není jen „zvyk“

Největší překážka je sama sebe přesvědčit, že jste závislý. Mnozí říkají: „Jen si zahrávám, když mám volno.“ Nebo: „Už jsem to zvládl víc než desetkrát.“ Ale když jste v posledních šesti měsících: ztratili více než 20 000 Kč, přestali splácet účty, lželi rodině, nebo jste se cítili, že „bez hry se nemůžete žít“ - pak to není zvyk. To je závislost.

Neznamená to, že jste „zkažený“ nebo „slabý“. Znamená to, že váš mozek se naučil něco, co už neřídíte. A to je možné změnit.

Krok 2: Zablokovat přístup - nejen k online sázení, ale i k myšlenkám

Největší chyba? Přemýšlet o tom, jak „přestat“ - místo toho, abyste se zaměřili na to, jak zabránit hraní.

Udělejte tohle hned:

• Nainstalujte blokovač webových stránek - NetNanny nebo Cold Turkey blokují všechny sázkové portály, včetně mobilních aplikací.
• Odstraňte všechny sázkové aplikace z telefonu. Nechte je jen na počítači - a ten pak nechte v kanceláři nebo u přítele.
• Zrušte všechny bankovní účty, které máte spojené se sázením. Nechte jen jeden účet s omezeným přesahem.
• Zablokujte si přístup k platebním kartám pro online sázky - kontaktujte banku a požádejte o blokádu.

Toto není „pomoc“ - to je záchrana. Bez technických bariér se váš mozek vrátí ke starým vzorům. Stejně jako alkoholik nechodí do baru, tak gambler nemá mít přístup k sázkám.

Krok 3: Nahraďte hru jinou aktivitou - ne jen „něčím“

Možná si myslíte: „Když přestanu hrát, budu mít prázdné ruce.“ Ale nejde o to, aby jste měli „nějakou“ činnost. Jde o to, aby jste měli právě tu správnou.

Nejúčinnější náhrady, podle studií z Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví, jsou:

• Fyzická aktivita - běh, plavání, cyklistika. Přirozeně uvolňuje endorfiny, které nahrazují dopamin z výhry.
• Práce s rukama - keramika, dřevařství, šití, kreslení. Tyto činnosti aktivují mozek jinak než hra.
• Společenská interakce - připojte se k klubu, dobrovolnické skupině, nebo jen se sejděte s někým, kdo vás nezná z hry.

Nepřemýšlejte o tom, „co byste měli dělat“. Zkuste něco, co vás zajímá. A dělejte to každý den, i když jen 20 minut. Tělo potřebuje nové vzorce.

Krok 4: Najít podporu - ne jen „někoho, kdo vás poslouchá“

Nikdo nezvládne herní závislost sám. Ne protože jste slabý. Ale protože závislost vás izoluje. A izolace je její palivo.

Nejúčinnější podpora v Česku:

• Centrum pro závislosti v Brně - nabízí bezplatné konzultace a skupinovou terapii. Více než 70 % lidí, kteří tam přijdou, zvládne přestat během 6 měsíců.
• Online skupina „Přestal jsem hrát“ - anonymní komunita na Facebooku s více než 5 000 členy. Každý den někdo sdílí svůj příběh. Někdy stačí přečíst, že někdo jiný prošel tím samým.
• Terapeut s specializací na závislosti - vyhledejte někoho, kdo pracuje s poruchami impulzů. Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) je nejúčinnější metoda - změní, jak váš mozek reaguje na pokušení.

Nečekáte, až se „cítíte připraveni“. Jděte tam, i když se cítíte stydět. První návštěva je ta nejtěžší. Ale po ní už je všechno jednodušší.

Krok 5: Přeprogramovat své myšlenky - co vás vlastně „drží“?

Co vás přiměje k tomu, abyste se vrátili k hře? Většinou to není touha po penězích. Je to:

• Únik od stresu - „Když si zahraju, zapomenu na všechno.“
• Smysl - „Hra mi dává cíl.“
• Chcete se dokázat - „Jsem dobrý, můžu to ovládat.“

Tyto myšlenky jsou iluze. A je možné je změnit.

Začněte psát denní záznam: když se cítíte, že chcete hrát, zapište:

1. Co jste cítili předtím? (stres, smutek, nuda?)
2. Co jste si představovali, že se stane, když zahrajete? (vyhru, odpočinek, kontrola?)
3. Co se stalo skutečně? (ztráta, hanba, větší stres?)

Po týdnu uvidíte vzory. A začnete poznávat: „Když se cítím osamělý, chci hrát.“ A pak můžete vybrat jinou odpověď - zavolat příteli, jít na procházku, zapnout hudbu.

Co se stane, když přestanete?

Nikdy neříkejte: „Až přestanu, bude všechno lepší.“ To je iluze. Přestanete - a pak budete cítit prázdnotu. To je normální. To je váš mozek, který se přizpůsobuje.

Po 2 týdnech se vám zlepší spánek. Po 4 týdnech se začnete cítit klidněji. Po 3 měsících se vrátí vaše vztahy. Po roce už si nebudete pamatovat, jak to bylo, když jste byli „v hře“.

Ale nejde o to, aby všechno bylo „perfektní“. Jde o to, abyste se znovu naučili žít - bez toho, že by vás něco ovládalo.

Co dělat, když se vrátíte?

Relaps je částí cesty. Ne znamená, že jste selhali. Znamená, že jste se naučili něco nového - a teď musíte upravit plán.

Když jste opět zahrali:

• Nepřiznejte si to, že jste „zase zkažení“.
• Nepřestávejte s podporou.
• Pošlete zprávu do skupiny „Přestal jsem hrát“ - nejde o hanbu, jde o pomoc.
• Zkontrolujte, co se stalo před tím - kdo vás navštívil, co jste jeli, kde jste byli? Většinou je to stejný vzor.

Relaps není konec. Je to signál: „Tady je místo, kde potřebuješ ještě víc podpory.“

Je možné přestat být gambler navždy?

Ano. Ale ne tak, jak si lidé představují.

Nikdy nebudete „přestat být gambler“ jako osoba. Budete se stát člověkem, který už nehrává. A to je rozdíl. Jako alkoholik, který už nepije - ale stále ví, jak se cítí, když se chce napít.

Nejlepší lidé, kteří přestali, říkají: „Nemám problém s hrou. Mám problém s tím, jak jsem se k ní dostal.“

Takže se zaměřte na to, co vás přivedlo k hře - ne na hru samotnou. A pak se všechno změní.

Nejste sami. A nejste zkažení. Jen jste se naučili něco, co se dá naučit znovu. A to je všechno, co potřebujete.